Kdybychom my lidé žili v otevřených domech bez plotů, neměli bychom problémy s tím, zda se k nám dostanou příbuzní, přátelé, kolegové nebo jiné vítané osoby. Kdo by chtěl, ten by tam prostě přišel, aniž by mu v tom cokoliv bránilo. A bylo by to tedy ideálně vyřešené.
Ale potíž je v tom, že jsou i lidé, kteří jsou u nás někdy nebo třeba i permanentně nevítaní. A kdybychom byli dostupní tak, jak před okamžikem zaznělo, nezbavili bychom se jich a nebylo by nám z toho samozřejmě dobře na duchu. Takže není život v naprosto volně přístupných objektech ideální volbou.
Kdybychom my lidé žili naopak v důkladně oplocených místech a měli své domy zavřené jako nedobytné pevnosti, nemuseli bychom se bát nevítaných návštěv. Ty by zůstaly někde před plotem. Měly by smůlu.
Jenže smůlu bychom měli i my a lidé, se kterými bychom se rádi setkávali, které bychom u sebe rádi uvítali. Protože přes plot připomínající dávnou železnou oponu bez možnosti průchodu by se nikdo nedostal, a pokud snad přece, nedostal by se už přes vrata k nám do budovy. A my bychom se odsud nedostali pro změnu ani ven. Takže ani to by nebylo to pravé.
A co to pravé je? Jak to zařídit, aby k nám mohli ti zvaní a nemohli ti nezvaní? A jak to zařídit, abychom i my mohli kdykoliv opustit svůj prostor a pak se sem zase vrátit? Ideálním a vlastně i jediným stoprocentně fungujícím řešením jsou venkovní brány a vrata. Těmi lze vybavit ploty i třeba garáže a zajistit si tím, že sami rozhodneme, kdo se k nám dostane a kdo ne.
Je to tedy vlastně snadné. Zejména díky tomu, že si taková brány a vrata nemusíme ani sami vyrábět a můžeme si je rovnou koupit. A navíc si můžeme vybírat z tak širokého sortimentu, že si každý přijde na své. A když si tu vybíráme, můžeme si klidně usnadnit život i tím, že si vybereme brány a vrata na elektřinu. Díky čemuž je jejich otvírání jednodušší než kdykoliv v minulosti.