Informatika a já

Informační technologie je tady od toho, aby nám lidem usnadňovala život. Kolikrát jsem si říkala, co by se stalo, kdyby chodila kvalitně a poctivě na kurz informační technologie, abych se dozvěděla něco více o počítači. Já jsem bohužel taková, že nikde bohužel dlouho nevydržím. A to i když chce chci. Ani nevíte, jak bych si přála, abych měla dokonalé znalosti na počítači. Mám totiž velice špatné zkušenosti s tím, že nevydržím dlouho u ničeho, a to ani když mě to baví. Nebaví mě prostě chodit ten stereotyp do nějakého kurzu. Takže se dokážete jistě představit, že to bylo pro mě pohromu, že jsem musela chodit pravidelně každý den do školy.

Informatika mi moc nešla.

Sice jsem nakonec vychodila střední školu a mám maturitu, ale kdybyste viděli, jak jsem nerada ráno vstávala, tak byste se mi asi smáli. Jenomže já za to nemohu, taková jsem a taková asi už i zůstanu. Taky vždycky jsem měla velké problémy ve vztahu. Protože jsem se nedokázala pořádně vzchopit a udělat něco kvalitního a pozitivního pro ten vztah. A to samé bylo taky ve škole. Protože nedokázala jsem dávat pozor ve fyzice a v matematice. A taky v informační technologií. Informatika a počítače pro mě byly naprosto hrozné, i když mě to bavilo a ráda jsem hrála počítačové hry, tak různé učení na počítači pro mě vůbec nebylo.

Existují různé pc kurzy.

A nebavilo mě třeba dělat různé úkoly, které nám dával učitel do informační technologie. Pro mě to bylo tam jít taky docela složité. A taky jsem si to nechtěla naučit, protože mě to vůbec nebavilo. Protože informatika mi přišla tak úplně nudná, že je úplně škoda se to učit. Nechápala jsem třeba mého spolužáka, který informatiku úplně zbožňoval a taky chtěl jít na informační školu, kde se učí právě hodně o počítačích a tak dále. Vám by se škola plná informatiky líbila a bavila by vás? No, někoho to bavit přeci musí.